Vyber jazyka Cesky s diakritikou Zpet na seznam dnu Zpet na mou homepage

Den Druhy

Kuk!

Procitl jsem a otevrel oci. Malymi okny u stropu do mistnosti pronikalo neco svetla. Mohlo byt tak kolem sedme, prave se zacinalo rozednivat. Ani na chvili jsem nezavahal a naprosto presne jsem vedel, kde jsem a proc tam jsem. No dobre, priznavam se bez muceni. Behem noci jsem procitl nekolikrat a vzdy si pripomnel, co se deje, takze i ted jsem nemusel vzpominat az na predchozi den, stacilo se rozpomenout na par hodin na zpet. Stava se mi to casto (to ze se v noci probouzim), vlastne vzdy, kdyz jsem prvni noc v neznamem prostredi. Asi pozustatek od nasich predku - lovcu. Na novem uzemi vzdy ve strehu, co kdyby se objevila nejaka neznama potrava ci naopak neco, co by hledalo potravu ve mne. Anebo je ve mne ukryty cert - ten pry taky nikdy nespi, jen podrimuje. No at tak ci tak, byl jsem vzhuru a citil, ze po tomhle probuzeni uz do limbu znovu neupadnu.

Cas vstavat. Co kdyby se objevila Madam? V dome ted bylo sice ticho, ale co vim, co se bude dit.

Potichu jsem vstal, zasel na zachod, otevrel dokoran okno, aby se vyvetralo (uz behem noci jsem ho musel pootevrit, protoze v mistnosti bylo pekelne vedro. Dobre, tak cert ve mne nebude, tomu by pekelne vedro nevadilo. Pak jsem poskladal sedacku a svlekl se z teplakovky. Musim uznat, ze byt nahy se mi zalibilo, asi i proto, ze tady bylo prijemne teplo a oholena pokozka mohla alespon lepe dychala. Sice na nekolika mistech se mi udelaly bolaky, ale bylo jich mnohem mene nez jsem cekal. Mam asi hodne citlivou kuzi a nesnasim holeni. Ani na obliceji, ktery je na to trenovany.

Protahl jsem telo sadou kliku, sklapovacek a drepu a pridal par protahovacich cviku. Doma obcas cviceni vynecham, ale tady si mohu dovolit ten komfort cvicit pravidelne. Casu je dost a chut je taky.

Prijemne osvezen pohybem jsem se zamyslel. Co delat? Madam rikala, ze se objevi, az se objevi. Stale jsem si vycital, ze jsem vcerejsek pekne zkazil. Urcite se mnou neni spokojena. Napadlo mne, ze jsem preci zacatecnik, a tudiz urcita mira "nesikovnosti" by mohla byt tolerovana. Jenze to by mohlo maximalne omluvit mou malou vydrz treba pri vyprasku, ale ne ty trapasy a hlouposti, ktere jsem rikal.

Citil jsem se hrozne. Jsem jesitny jako kazdy chlap, ale tentokrat mne zlobilo nikoliv to, ze nejsem nejlepsi, ale ze jsem urcite podprumerny. Jakou prezdivku mi Madam dala? Chrochtanek, Zdechanek, ne to bylo neco jineho. A, uz to mam, Chcipacek. Kdyz mi tak vecer rikala naposledy, znelo to docela pratelsky, ale kdyz s tou prezdivkou prisla, tak nebylo pochyb o tom, ze na mne byla skutecne nastvana. Treba to bylo na oko, ale treba taky ne.

Co delat, nez Madam prijde? Na chvili mne napadla prace. Dva rozdelane projekty, treba bych mohl sepsat simulacni plan, ale ne, schvalne jsem s sebou nebral ani propisku ani papir, aby mne nahodou nenapadlo pracovat. Mohl bych odrikat prednasku, kterou mam mit pristi tyden na univerzite. Ale ne, to je taky prace. PRYC s praci, jsem na dovolene, na vylete svych snu, v risi pohadek a fantazie. V zemi zazraku, iluzi i opravdoveho utrpeni. Mel bych volneho casu tady vyuzit k tomu, abych jednak mohl plne prozit atmosferu pobytu, a jednak abych popremyslel nad svym zivotem, nad svymi postoji, no proste meditace. Kde jinde k tomu budu mit lepsi prilezitost?

Bohuzel, porad se mi neodbytne vracely myslenky na Madam Danielu a na to, zda nelituje, ze mne prijala. Musel jsem se trochu odreagovat. Sel jsem zkoumat, jak funguje ten podivny vypinac.

Nebylo na nem nic, co by se dalo prepnout nebo preklopit, ani svitici ledka nepracovala na principu odrazu, ze by snimala, zda pred ni neni polozeny prst. Jo, zivim se hlavou a neumim ani zhasnout svetlo. Elektroinza, co navrhuje systemy, ktere jini ani nechapou, natoz aby je vytvorili, a pritom ma potize s jednim vypinacem. Hm, logicky se musi promackavat ta pruzna cast tady, ale na kterem miste? Tap, stisk, prejet, zatlacit a ... Hm, porad nic. To jsem z toho jelen. Ze bych ho rozebral a koukl dovnitr? Fuj, jsem na navsteve, takze zadne demontaze... Radeji si zajdu poradne prohlednout mucirnu. Vcera jsem pritom zaberu na to moc casu nemel.

Do mucirny

Vesel jsem do mucirny. Hned jsem pookral. Ta atmosfera tady a ty perfektne udelane kamenne oblouky. To bych asi nedovedl. Ale podlahu bych polozil lip. Uz mam praxi z domu. Neni ani vysparovana, treba je to umysl.

Kouknu na zed, je tady spousta kozenych hracek. Gumova kukla a kozene kukla s pripinacim zakrytem oci, ta vypada uzasne. Jake to asi je, mit ji na hlave? Ach, jak rad bych si ji zkusil. Ale musely by mi ruce upadnout, Pani by se to urcite nelibilo. Alespon bych si na ni sahnul, jenze mi nic takoveho nedovolila. Ale ani nezakazala. Alespon sahnout. Ne, preci nejsem maly, abych musel vsechno osahavat. Mastnota, tedy i lidsky pot, kuzi nesvedci. Ale kdybych se toho jen zlehka dotkl... Ten certik ve mne je hodne doterny. NE, kdyz jsem u nekoho na navsteve, tak mu preci taky neprebiram nadobi v kuchyni, ani nesmejdim po byte, kdyz jde zrovna otevrit nekomu dalsimu. Ale v mucirne jeste zustanu, mel bych si ji poradne prohlednout. Jen proste na nic nebudu makat, i kdyz mne to hrozne moc laka.

Postupne jsem zrakem projel vse, co viselo na hrebicich na trech drevenych polickach pribitych na zed. Nejvice mne zaujal postroj s kulickou, ktera se dava do ust. Jak se dalo hadat, zapinal se kolem hlavy a pak asi zpet pod spodni celist, dalsi cast pak sla zrejme pres temeno hlavy. Treba budu mit to stesti a taky si ho vyzkousim. Kdysi jsem doma delal neco podobneho. Sice vypadal hur a byl krapet jednodussi, ale ucel by plnil stejne. Vzpomnel jsem si, jak mne z neco bolela usta uz asi po patnacti minutach. Bude asi lepsi, kdyz se s timhle neseznamim. Jak znam Madam, mohla by mi ho nechat nasazeny treba i dve hodiny a ja bych se pak druhy den nemohl treba ani najist.

Dalsi fantastickou veci (tedy alespon na pohled) bylo neco trojuhelnikoviteho s reminkama, co se muzi pripne kolem pasu a pres rozkrok. Penis se pak protahl kruhovitym otvorem zpet a pripoutal pomoci nekolika reminku ve svisle poloze prave k onomu trojuhelniku. Nazval bych to necim na zpusob pasu cudnosti, jen tento nebyl vybaven zadnou zabranou, aby si muz od neho nepomohl (pokud by tedy nemel spoutane ruce). Predstavoval jsem si, jake to asi je, mit nekterou z techto uzasnych veci na sobe.

Kdyz jsem se nabazil pohledu na hracky na polickach, presel jsem na opacnou stranu mucirny, kde na dalsi policce visely hromady smotanych provazu a provazku a hned vedle byly rozveseny rozlicne bici nastroje. Hnedy kozeny pasek na jedne strane rozstrizeny a s cvockama, na ten jsem si ze vcerejska jeste vzpominal. Pani mi ho po vyprasku ukazala a upozornila mne, ze byla milosrdna a bila mne tou spojenou stranou bez cvocku. Tak co tady je dal. Tri biciky. Minimalne s jednim jsem se uz vcera taky seznamil. Mozna, ze se dvema. Kdyz jsem se rozpominal, jak jsem stal u stredoveho pilire a Madam mne svihala rychymi a kratkymi pohyby sem a tam, zdalo se mi, ze urcite musela pouzit biciky dva. Jeden, ktery mel hlavicku z ohnuteho pasku kuze, a druhy, ktery mel dva volne pasky.

Muj pohled padl na neco, pricem se mi malem zastavilo srdce. Dutky, pletene, pokud se to tak da nazvat, dutky, ale ze zeleza. Prameny byly tvoreny kovovymi mesicky tak, aby byla ohebne, ale pritom dostatecne tvrde a pevne. Proboha, snad to na nekoho taky nepouziva? Dostat timhle byt jednu poradnou ranu, tak jsem si jist, ze by to nechalo velmi nemily nasledek. Kazdy, kdo nekdy, byt nechtene, dostal ocelovym lanem, tak si dokaze predstavit, jakou spoust by tento "nastroj" byl schopen natropit. Brr, snad se s nimi neseznamim.

Tak co tu mame dal? Deviti-ocasa kocka z rozpleteneho lana a pod ni je povesena jeste druha. Jake to asi je, kdyz s ni clovek dostane treba pres zada? V predstavach jsem prozival, jake to je, dostat timhle lehci vyprask. Zasneny mozek prijimal fiktivni vzruchy z tela, ktere bylo chvilemi lehce hlazeno a chvilemi tvrde bito, zcela jasne jsem vnimal lechtivy a stipavy dopad provazku. Nejprve mne uhodila hlavni pevna a tvrda cast a v malem momente po nem se mi kolem trupu ovinuly tenci prameny az po tenoucke praminky na koncich. Cim tenci pramen, tim slabsi, ale intenzivneji vnimany uder. Po nekolika ranach Madam zmenila zpusob biti. Provazky po dopadu uz nezustavaly na stejnem miste, ale byly potazeny o kousek dal. Uder tak nesel silove do hloubky, ale zustaval vice na povrchu. Diky pohybu mely provazky vetsi rychlost a pusobily vice stipave bolesti.

Probral jsem se ze zasneni. Nikdo mne nebil, ani Madam tady nebyla. Ale ten zazitek byl velmi opravdovy. Prirovnal bych to pocitu bojovnika, do ktereho po usilovnem a dlouhem treninku "vstoupi" duch Mistru, zpravidla na miste, kde stejnym mentalnim i fyzickym vyvojem prosli jim uznavane vzory. Po meditacich a cviceni uz neni mozek a svaly. Oboji je svazane v jedine harmonii ducha a tela. Kazdy pohyb, kazda reakce je tak nacvicena, ze probiha bez vedomeho rizeni nervovym centrem. Neco podobneho se udalo se mnou. Jako kdybych citil veskerou bolest a rozkos z ni, kterou prozili vsichni ti, kteri zde byli prede mnou. Jako kdyby jejich zazitky byly preneseny do mne. Bylo to velmi zvlastni, a to jsem tady jeste nebyl ani ctyriadvacet hodin...

Vratil jsem se zpet do prijimaci mistnosti. Pohledem jsem tam opet prozkoumal gynekologicke kreslo. Temer jsem se videl, jak bych na nem asi vypadal. Vracely se mi vzpominky na predchozi navstevu u jine dominy. Opet jsem vse prozival. Ale nevydrzelo mi to dlouho, musel jsem se vratit zpet do mucirny a pokracovat v dalsim objevovani. Prohledl jsem si zbyle zarizeni, na ktere se drive nedostalo.

Pod polickama s kozenyma hrackama byla drevena lavicka s chlupatym potahem, na ktere byly naskladane dalsi zajimavosti. V misce byly rozlicne svorky a kolicky, v krabicce visaci zamky, hned vedle lezely svicky... Zrak nevedel, nac se divat driv. Muj zajem upoutalo drevene vybaveni. Trestnou lavici s kladou jsem uz znal ze vcerejska, ale presto jsem ji sel jeste jednou prozkoumat (samozrejme opet jen ocima). Vedle ni stala velka klec, asi 190 cm vysoka a pudorysem priblizne metr na 60 cm. Jedna jeji stena byly vratka, kterymi se dalo vstoupit dovnitr. Ve stinu za ni u zdi jsem uvidel nekolik tataru a pomlazek. Mozna vzpominka na predchozi velikonoce, mozna i nastroj pomsty za ne... Na zdi viselo stare drevene kolo, ktere jsem v tu chvili bral spise jen jako dekoraci a hned vedle byl slozeny dreveny ponik. Hmmm, na tom se tak projet, to by byl zazitek. V rohu byly opreny dve drevene kulatiny. Teda jedna byla kulatina, ta druha mela prurez protahly se zkosenim a byla i o poznani delsi. Nebyl jsem si jist, zda se obe pokladaji na vrchol ponika, ta dlouha a nekruhova mi k tomu nejak nesla. No treba cas ukaze.

Posunul jsem se do predni, lepe osvetlene casti mucirny. Zrakem jsem prozkoumal dreveny kriz ve tvaru pismene X. Po bocich mel nasrubovane hacky, za ktere by se dal prichytit provaz pri pripoutani a ramena byla vyzbrojena nekolikrat zatocenou spiralkou, ktera mohla mit jediny ucel - k pripevneni pout nasazenych na koncetinach.

Drevena stolice vedle, kterou jsem znal z fotogalerie Madam Daniely (te na webu), vypadala opravdu velmi lakave. Zbytky vosku rozesete na jejich ruznych mistech davaly tusit, ze utrpeni nebude jen z posezeni samotneho.

Na stolecku hned vedle, na tom samem, na kterem jsem vcera dostal prvnich nekolik ran, byly od vcerejska opet polozeny vsechny mozne kozene pouta. Tedy az na ty, ktere jeste visely pripoutane na retezech mezi sloupy. Byl mezi nimi i jeden obojek s cvocky natlucenymi tak, aby tvorily tri pismena. OWK. Ano, vsiml jsem si jich uz vcera. Pri vzpomince na informace prezentovane na strankach Other World Kingdom mi nebylo prave prijemne. Premyslel jsem, co by s nimi mohla mit Madam spolecneho. Tedy krom faktu, ze je take dominantni a sadisticky zamerena. Jeji pristup a filozofie mi pripadala dost odlisna, mnohem "pristupnejsi". Rozhodne jsem si nemohl stezovat na to, ze by mne nebrala jako rovnocenneho partnera, coz, pokud si tedy mohu dovolit soudit, v pripade vyse zminovaneho kralovstvi urcite neplati. No kazdy jsme nejaky a kdyz to nekomu vyhovuje jinak, necht si tak zije, je to jeho vec.

Opet jsem se vratil do predni mistnosti. Hlavou mi neustale brouzdaly tisice myslenek. A mezi nimi se neustale vracela jedna, ktera mne hodne znervoznovala, presneji hodne trapila. Je se mnou Madam spokojena? To byla opravdu vec, ktera mne hodne stvala. Řikal jsem si, ze udelam vsechno proto, abych napravil ne prave dobrou reputaci ze vcerejsiho dne.

Cas bezel a ja vubec nemel predstavu, kolik muze byt hodin. Nic nebranilo tomu, abych se podival na hodinky, ktere jsem mel v kapse u bundy, ale nejak jsem nechtel. Ta nejistota, kolik je, jak dlouho uz na svou Pani cekam, ta mohla byt take soucasti hry. Okradal bych tim sam sebe.

Madam prichazi

Konecne jsem zaslechl kroky. V tu chvili jsem nevedel, co mam delat. Postavil jsem se a cekal, az se otevrou dvere. Madam Daniela vstoupla. Pozdravil jsem ji a ona odpovedela.

"Dobre rano, no spise poledne. Ted si zajdes na obed a o pul druhe budes zpatky. Jasne?"

"Ano Madam" odpovedel jsem. Tak vida, uz mame skoro poledne. Nevedel jse, zda mam byt zklamany tim, ze se mi ani na chvili nevenovala anebo naopak byt rad, ze jsem mel moznost si o vsem poradne popremyslet.

"Az budes pripraveny, prozvon me na mobil, zajdu ti otevrit. A ty veci si muzes dat zpatky do te mistnosti jak predtim"

"Ano Pani"

S tim jsem opet osamel. Oblekl jsem se, upravil, zavolal a pockal, az mne Madam pustila. Pri odchodu jeste jednou zopakovala, v kolik mam byt zpet a poprala mi dobrou chut.

Tentokrat jsem se uz vyzbrojil hodinkama, protoze baterie na mobilu hrozne zeslabla. Asi dostala zabrat tim teplem, ktere dole bylo. Radeji jsem ho vypnul a rekl si, ze ho budu zapinat jen pres obed a na veceri. Bezne mi po nabiti vydrzi skoro dva tydny, pokud jej na noc vypinam, ale tentokrat sel s energii hodne rychle dolu.

Po obede jsem se chvili toulal po okoli, posedel v parku, dival se po behajicich spoluobcanech a pritom si vsiml zajimave veci. V parciku behali jen sami muzi. Nevim, zda se zeny sportovani vyhybaji, ci zda jsou jen stydlive a nechteji se predvadet na verejnosti. Pockal jsem, az se cas zacal blizit urcene dobe a pomalu se vydal na cestu zpet k vilce. Asi jsem sel prilis rychle a tak jsem v jeji blizkosti objevil prilis brzo, asi ctyri minuty predem. Nepokracoval jsem proto radeji dal k ni, ale odbocil na ulici mezi domy a udelal kolecko kolem bloku nekolika baracku. K vilce jsem pak prisel z druhe stranu. Musel jsem naopak trochu pridat do kroku, abych byl u zvonku vcas. Posledni kontrola casu pred zazvonenim. Mam necelych deset sekund zpozdeni. V porovnani se vcerejskem jsem stanovenemu casu urcite vyrazne bliz, protoze mobilu se da verit tak plus minus pul minuty.

Pozde!

Po zazvoneni se nic nedelo. Nedelo se nic dele nez bezne. Na ulici se mezitim objevili dva mladi lide a blizili se ke mne. Nebyl jsem si jist, zda nemam zazvonit jeste jednou, treba mne Madam neslysela. Nahle se ale objevila, takze mne slysela. Prisla k brance, odemkla a zatimco jsem vklouzaval dovnitr, rekla:

"Kde jsi byl? Mas vic jak minutu zpozdeni."

Mlady par se mezitim priblizil a byl asi pet metru od branky. Nevedel jsem, co mam rict, navic jsem zacinal citit ostych pred cizimi lidmi.

"Na neco jsem se ptala", trvala na odpovedi Madam.

V tu chvili jsem se citil naprosto hrozne. Nevedel jsem, co mam odpovedet. Vzdyt jsem prisel temer presne. Navic ta dvojice byla uz primo u branky, museli slyset kazde nase slovo.

"Velmi se omlouvam", odpovedel jsem a citil, ze pritom mirne rudnu studem, ponizenim ale predevsim vztekem nad sebou samym. Asi prave ten vztek, ze jsem zase neco pokazil, mi dodal odvahu k takove odpovedi i v blizkosti tech dvou cizich lidi. Pokud jsem udelal chybu, tak musim nest nasledky, at jsou jakekoliv.

"Jak mi to vysvetlis?", ptala se dal Madam zatimco jsem ji nasledoval ke vchodu do domu.

"Myslel jsem, ze jsem prisel presne, asi mi musi jit spatne hodinky" omlouval jsem se a bylo mi jeste hur. Zrak jsem mel zaryty do zeme a bylo mi malem do breku.

"Prisel jsi pozde. Schvalne jsem se byla podivat na televizi, kolik je hodin", trvala na svem Madam. " Pozdeji Te potrestam."

Vzdyt se s ni nehadam. Jen vysvetluji, ze jsem to rozhodne neudelal schvalne. Neco takoveho se muze stat snad jedine mne. Pouceni pro priste - radeji se pri odchodu Madam zeptam na presny cas. Ne, to by znelo dost spatne, skoro jako provokace. Radeji provedu korekci na hodinkach a o minutu je posunu.

"Bez dolu, svlekni se a cekej vklece v zadni mistnosti."

V zadni mistnosti? Tim asi mysli mucirnu. "Ano Madam", rekl jsem ponizene a sel dolu. Cestou jsem si nadaval do pitomcu a nesiku. Jsem skutecne moula, tu prezdivku jsem si vybral prilehave. Velka predsevzeti rano a prvni vec, kterou udelam, udelam blbe. To jsem dnesek zacal opravdu skvele.

Pripravil jsem se a cekal na prichod Madam. Po tom maleru jsem se vlastne ani netesil, az prijde.

Kdyz jsem ji slysel schazet po schodech dolu, srdce mi malem skocilo az do krku a ja se zacal zase hrozne stydet za to, jaky jsem nesika.

Madam vesla a zasla se posadit na maly stolecek. Upiral jsem pohled pred sebe a neodvazoval se na ni ani pohlednout.

"Tak co jsi tady cele dopoledne delal?"

Tak tato otazka mne zaskocila. A uz jsem v tom zase. Sotva se objevi, mam v hlave jak uklizeno a nemuzu najit spravna slova. Tak jsem rekl to, co mi prave tahlo hlavou. No, co jineho nez to, co se mi uz od rana neustale vracelo jako bumerang.

"Vcera se mi zdalo, ze se mnou nejste spokojena."

"Tobe se zdalo? A proc se Ti to zdalo?", odpovedela Madam a z jejiho hlasu bylo citit jak prekvapeni, tak i trocha ironie.

To nemam rad. Ne ze by mne to urazelo, spise mne takovy pristup zranuje. Presto jsem musel uznat, ze ono ponizeni venku a prekonani se, kdyz jsem ji odpovedel i pres pritomnost tech dvou osob, mne urcitym zpusobem naplnilo velice neobvyklym, a nemohu rici, ze neprijemnym, pocitem.

"No vite, to nedorozumeni na zacatku a pak vsechny ty situace potom, kdy jste mne musela opravovat a kdyz mi tekla krev, to bylo velice trapne." Nevedel jsem, jak jinak mam popsat svuj interne velice neuteseny stav. Byl jsem velmi rad, ze se ji nemusim divat do oci. Kdyby mi prikazala, abych se na ni podival, asi bych se rozbrecel. Byl jsem skutecne na mekko. Kdyz to tak pisu, napada mne skvely recept.

"Masochistu ocistime od chlupu, peclive umyjeme a vlozime do pout, aby se zlehka osmahnul. Pak pridame neco kolicku a mirne ochutime bicikem. Vidime-li, ze jiz dostatecne vlacny k formovani, muzeme zacit dusit pod igelitem, dokud nezmekne. Pak rozbalime, doplnime vypraskem a servirujeme s cervenym zadkem v ponizene pozici"

Tak to byla vecere predchoziho dne. Jak si mne ale vychutna toho dne, to jsem v tu chvili jeste ani netusil.

"Podivej se, neco ti reknu. Je mi uplne jedno, co si myslis. Kdyz se nebudes chovat podle mych predstav, tak Te proste potrestam a ty se pak podle nich zacnes chovat. To je preci jednoduche."

Slova byla poskladana tak, aby znela neosobne, odtazite, jakoby bez zajmu o me myslenky, jen s durazem na me chovani. Ale slysel jsem za nimi i neco dalsiho. Mozna to bylo jen zdani, snad jen me zbozne prani, ale treba i skutecnost. Pripadalo mi, ze se ji ma slova dotkly, mozna potesily. A ze to, co rekla, mne melo jen uklidnit, abych si z toho nedelal tezkou hlavu. Kazdopadne jsem to vnimal jako vstricny krok, jako odpusteni a vyzvu. Nebud smutny, neni to tak spatne, jak si myslis, ze to je.

Madam vzala kozena pouta a nasadila mi je na ruce. Byly to kozene pasky na jedne strane s kovovym ouskem, ktere se provleklo nekterou ze sterbin na strane druhe.

Do klece

"Vlez do klece", porucila Madam.

Hura, akce, snad to zazene chmury, ktere se mi i pres domnele odpusteni jeste stale honily hlavou. S radosti jsem tam vklouzl a Madam privrela vratka. Pak mi pomoci kladky a retizku pripoutala ruce na opacnych stranach klece a klec samotnou podobnym retizkem s kladkou zamkla. Porucila, abych se pritlacil k predni mrizi. Provazkem mi pak podvazala varlata a penis a pripevnila je k mrizim tak, ze se nemohly hnout. Vypadalo to, jako kdyby byly zachyceny v pavucine. Pak mi na oci dala blindu, abych nevidel, co se bude dit.

Co se delo dal, to se mohu jen dohadovat. Slysel jsem Madam, jak si ke mne prinesla nejake zarizeni zapojene do zasuvky, protoze jsem slysel hluk zpusobeny plastovou koncovkou na prodluzce tazenou po dlazdickach. Co asi bude nasledovat? Napetim jsem ani nedychal. Horel jsem zvedavosti a nedockavosti.

"BZZZZZ", rozezvucelo se neco v me blizkosti. Pak jsem ucitil lechtivy a drazdivy dotek na vrcholu zaludu. Trosku jsem sebou trhnul, vic prekvapenim nez cimkoliv jinym. Bylo to neco pruzneho, bud tvrda guma nebo mekci plastik na nejakem vibratoru. Hm, tezko soudit, zda to vibrovalo nebo se to tocilo, faktem bylo, ze se chlapec z napul nabuzeneho stavu postavil a sam jsem nad tim nemel nejmensi kontrolu. Ona podezrela vec se postupne sinula stale na jina a jina mista. Chvili mi masirovala zalud zhora, chvili zdola, na okamzik skotacila po mych bradavkach, aby se maly moment na to posunula na varlata. Bylo to velmi, opravdu velmi prijemne.

Nemohl jsem odolat a pritlacil jsem se vic k mrizi. Snazil jsem se svou nabuzenou malou pychu vytlacit a manipulovat s ni, co to jen slo, tak, aby to bylo co nejprijemnejsi. Jenze ono to moc neslo. Cele vybaveni vezelo v provazkove pavucine a mne zacalo pomalu dochazet, ze mam velmi nicotnou kontrolu nad tim, co se deje. V tu chvili mi to ale naprosto nevadilo, jen jsem se proste oddaval prekrasnym prozitkum.

"Jake to je?" prerusil ticho rusene jen bzucenim vibratoru hlas Madam.

"Velmi neobvykle", odpovedel jsem a z meho hlasu muselo byt poznat me vzruseni.

"A to jsme teprve na zacatku"

Hm, tak ted jsem byl v nejistote. Co prijde dal? Bude se rozkos zvysovat nebo se zahy zmeni v peklo? Ted mi to bylo jedno. Bylo to prilis krasne na to, abych byl schopen premyslet, ci si dokonce pamatovat.

Ta podivna vec v rukou Madam postupne objevovala vsechna zakouti. Chvili byla jemne mazliva, chvili tvrde aktivni, misty i pichlave doterna.

Nahle zvuk ustal. Slysel jsem, ze Madam vstala ze zidlicky, na ktere sedela.

"Tak to byla prvni cast. Az se vratim, prijde druha"

"Ano Madam", odpovedel jsem a byl zklaman, ze mne opousti. Madam odesla a ja osamel. Zustal jsem s nezapomenutelnym zazitkem, s velkou zvedavosti a myslenkama, co bude dal. Stal jsem rozkrocen v kleci s rukama pripoutanyma k jejim stranam a penisem uvazanym mezi mrizema, bez moznosti videt. Nemam predstavu, jak dlouho jsem tam stal, snad 30, snad 40 minut, kdyz jsem konecne uslysel Madam se vracet.

Neco zapojila do dalsi zasuvky. Ocekaval jsem, ze se vrati ono ploche drazdive zarizeni. Misto toho se mi ale kolem zaludu usadilo neco jineho, jakoby nejaka dutinka, ktera zacala vydavat podobne pohyby jako to pred tim. Madam to namazala lubrikantem, takze to velmi dobre klouzalo po povrchu a bylo to o to drazdivejsi. Neuveritelne, jeste lepsi nez to predtim. Vydrazdilo mne to na nejvyssi moznou miru. Nahle jsem uslysel, ze se rozbehl i druhy vibrator a vzapeti se pridal do akce. Madam mne prekvapovala cim dal tim vic.

"Jake to je?", zeptala se Pani.

"Je to k zblazneni", rekl jsem rozechvelym hlasem.

"Nevis, jestli se udelas nebo pocuras, ze?"

"Ano, Pani", a mela pravdu. Obzvlast pri kazde stimulaci spicky penisu mnou projizdely vlny, kdy jsem skutecne ztracel kontrolu nad svym svalstvem. A hrozne jsem se bal, abych se skutecne nepomocil. Z drivejska vim, ze k tomu neni zapotrebi moc. Pri nekolika experimentech se mi to uz stalo.

Pokud ta prvni cast byla velmi prijemna, pak tato druha byla naprosto uchvatna.

"Neskrti te pouta?"

"Ne, Pani", ze mam pripoutane ruce mi vadilo jen do te miry, ze jsem je nemohl pouzit k "uprave" toho, co se delo. Mnohdy jsem mel sto chuti se do toho vlozit a dodelat, co Madam zacala. Jenze to byla soucast hry. Kdybych dosahl vrcholu, nebylo by to dalsi ono.

"Da se to vydrzet?"

"Nejvice mne trapi, kdyz mne opoustite, Pani", tak tohle bylo hodne sobecke. Ale pravdive a uprimne. Presto uz tehdy jsem si jasne uvedomoval, ze prestavky, ktere Madam dela, nejsou od toho, aby si zasla nakoupit. Mely svuj vyznam - nechat mne odpocinout, premyslet, anebo vydusit. Mozna to bude znit podivne, ale utrpeni v poutech bylo zcela odlisne, pokud byla Madam pritomna nebo ne. Mozna se uplatnoval strach, nejistota, ze i kdyz budu kricet STOP! tak mne nikdo neuslysi a z pout neuvolni, ze ze sebe o samote nemusim delat tvrdaka a premahat se, ze si muzu klidne zaskucet.

"S tim se neda nic delat. Tes se na treti pokracovani", rekla Madam a nechala mne opet o samote.

Opatrne jsem preslapl. Kdyz mate to mezi nohama zafixovane k zelezne mrizi, tak neni az tak jednoduche dat nohy od sebe nebo k sobe. Vzdy, kdyz jsem se chtel trochu rozkrocit ci naopak snozit, musel jsem to delat po malych kruccich.

Bylo zajimave sledovat, jak Madam postupne zvysuje drazdeni. Vzdy, kdyz jsem si myslel, ze uz mne nicim novym nemuze prekvapit, prisla opet s necim necekanym.

Trpelive a pritom nedockave jsem ocekaval navrat Madam. Cim vice jsem byl vybuzen, tim vice jsem si uvedomoval svou bezmocnost jakkoliv zasahnout do deje. Chtic mi velel dosahnout vyvrcholeni. Pritlacel jsem se k mrizi a zase odtahoval, pripoutanou cast to ovsem mohlo jen udrzet v pripravenem stavu.

Madam se vratila po kratsi dobe nez predtim. Snad jsem ji ovlivnil svou poznamkou o tom, jak trpim jeji nepritomnosti, mozna si nebyla jista, jak dlouho jeste vydrzim a nechtela mne proto moc nechavat o samote.

Opet si neco vzala z bedny stojici u vchodu do mucirny. Neco pruzneho mi nasadila zhruba doprostred penisu. Kdyz to zapla, prvni reakce byla erekce. Ale jiz po chvili si na telo privyklo a penis mirne ochabnul, ale jen trosku, zustal vztyceny, jen nebyl uplne nality.

"Uz ti nekdy stal cele odpoledne?", zeptala se Madam.

"Ne, Pani", odpovedel jsem. Byly dny, kdy jsem byl velmi nazhaveny a aktivni, ale ze by byl v pohotovosti bez prestavky celeho pul dne, to myslim, ze ne. Obcas dostaval prestavky, aby se vzpamatoval. Vzpomnel jsem si pritom na rozhovory s Dr. Uzlem, kdyz vysvetloval vliv chemickych latek na ztoporeni udu. Tehdy uvadel, ze prilis dlouhe stani muze vest k trvalemu poskozeni toporicich telisek. "Nastesti neni vybuzen uplne na maximum, takze to snad nasledky mit nebude", uklidnoval jsem v duchu sam sebe. A premital, jak se asi bude citit po tehle "peci".

Ta vec okolo penisu mne zacala znervoznovat. Strojova presnost, s jakou mne udrzovala v pozoru, byla ubijejici. Drazdila porad stejne, zadna zmena. Co s tim provest? Sam jsem nevedel, jestli mne to vice rajcuje nebo drazdi.

"Jake to je?", zeptala se Madam.

"Sam nevim, jestli je to tak mucive drazdive nebo drazdive mucive..", jejda, rekl jsem nevim. Nastesti to proslo, mozna proto, ze to byla jen vycpavka ve vete, a ne jeji obsah.

Kdyz jsem se zamyslel nad svou situaci, nahle jsem si vzpomnel na povidku, kterou jsem kdysi davno psal. Otrok v roce 2222. Byl jsem na tom ted hodne podobne. Nemel jsem nejmensi kontrolu na tim, co se delo, neco mne drazdlo a pritom mne to nechavalo na puli cesty. Nemohl jsem se ani udelat, ani osvobodit. Nervova soustava se dostavala do podivneho modu, ktery byva zpravidla jen prechodovy. Nemohu se ubranit, abych to nepripodobnil fyzice.

Predstavte si, ze mate tyc uchycenou na jednom konci, ktera volne visi. Prijdete k ni a zacnete jeji volny konec zvedat z polohy stabilni smerem nahoru. To je narust vzruseni vlivem dodavani energie do systemu. Bezne tyc zvednete az do polohy labilni, kdy volny konec je presne na uchytem tyce. To je stav, kdy jste vykonali maximum prace a system ma nejvetsi potencialni energii. U mne to odpovidalo nejvetsimu vybuzeni. Zpravidla prechod pres tuto pozici je velmi kratky a tyc se pak jiz samovolne otoci zpet do pozice stabilni. To je chvile po vyvrcholeni, kdy nastava uvolneni, telo se raduje z prozitku. Jenze prave tato posledni faze nejak chybela. Madam mne udrzovala temer trvale v pozici labilni, coz bylo malem na kolaps. Kdyz k te veci na penisu postupne pridala i ony dva jiz dobre zname vibratory, zacala s mou tyci v poloze vratke kyvat doprava a doleva a vzbuzovat dojem, ze se co nejdrive otoci a spadne dolu. Jenze se tak nestalo.

Predstavte si, ze jste na horske draze. Vozicek je vytazen na prvni vrcholek a pak zacina zbesily pad dolu. Jenze ten uchvatny zazitek nekonci, draha jede porad niz a niz, jako kdyby ani nemela zadny konec. Uz jsem to nemohl vydrzet. Delal jsem vsechno mozne proto, abych se mohl udelat. Napinal jsem svaly, snazil se predstavovat si, pricem vsem dochazelo k ejakulaci, ale nevedlo se.

Madam mne drazdila vic a vic i na spicce. Bylo to jako kdyby cast tela chtela ano a druha cast ne. Nejhorsi byla ta vec okolo penisu, ktera nejak branila plnemu vydrazdeni. Skutecne mne drzela v polovine cesty, byla jako magnet, ktery drzel tyc v labilni poloze a nedovolil ji se otocit dolu.

Madam opet vypla vibratory. Ha, dalsi prestavka. Uz si ani nevzpominam, zda mi tu hroznou vec na penisu vypla, nebo jen snizila vykon.

"Nechces napit?" zeptala se Madam Daniela.

Byl jsem tak vzruseny, ze jsem ani nevnimal potreby tela.

"Ne, Pani", odpovedel jsem a jeste nechaval doznit posledni vzruchy.

Kdyz Madam odesla a ja se konecne zklidnil, zacal jsem si uvedomovat, ze jsem se mozna mohl napit. Od tech vzdechu a hlubokeho dychani mi docela vyschlo v krku. No nic, az priste.

Dalsi cekani, prichod Madam a dalsi cast. Byl jsem jako ve snu a zazival neco, co jsem nikdy pred tim nepoznal. Sam nevim, zda to byla muka nebo extaze, ale bylo to neco naprosto vyjimecneho, neobvykleho, uzasneho.

Poprosil jsem Madam o piti a po osvezeni jsem ozil. Co bude dal, kam az mne zazene?

Konecne prislo osvobozeni. Madam prestala. Prozil jsem ukrutnou bolest, kdyz mi tu vec sundavala z penisu. Nevim, zda ho nechala zapojeny a tak jsem dostal nejakou elektrickou stimulaci i do zaludu, nebo zda to bylo tim dlouhym vydrazdenim a napnutim penisu, ze byl nahle mnohem citlivejsi. Madam mi sundala pasky z oci, uvolnila ruce a rozvazala pavucinu. Provazky, kterymi jsem mel podvazane prirozeni, jsem si mel radeji sundat sam. Urcite to bylo lepsi, sam jsem vedel nejlepe, jak je sundat, abych pritom trpel co nejmene.

Dostal jsem klic, abych se mohl uvonit z klece. Byl jsem zklaman, ze ta nadherna vec skoncila, ale to jsem se mylil.

A na stul!

"Postav ten stul ke sloupu", porucila Madam.

Udelal jsem, jak porucila.

"Lehni si na zada hlavou ke sloupu", znel dalsi prikaz.

Kdyz jsem se polozil, Madam mi na nohy nasadila zvlastni pouta obepinajici kotnik a patu a ty pak pripoutala k retezum natazenym z oblouku za mou hlavou. Nohy mi zustaly viset roztazene nad hlavou. Mohl jsem s nimi sice hybat, ale nemohl jsem je ani snozit, ani pritahnoutk telu. Nasledovaly ruce, ktere mi pripoutala ke sloupu za hlavou. Pod hlavu mi dala polstar, takze se mi lezelo docela pohodlne.

Madam si nasadila gumove rukavice a neco si donesla. Ucitil jsem chladivy lubrikant v blizkosti meho analu. Uh, tak prirozeni ma dost, takze ted zacne trapit mou prdylku.

Pomalu mi zacala roztahovat otvor a pronikat dovnitr prsty. Masirovala mne, aby se uvolnilo svalstvo. Pak do mne neco zacala nasouvat. Tlacila to cim dal, tim hloubeji. Pak ze mne jednu vec vytahla, ale neco ve mne zustalo. Nahle se to zavrtelo. To byl pocit. Vetrelec uvnitr mych utrob. Bylo to rizene na dalku pomoci dratku, ktere od toho vedl. Jako kdyby do mne nekdo vstrcil maly mobil s vibracnim vyzvanenim a pak na nej zavolal. Opet jsem si vzpomnel na doktora Uzla a jeho reci o stimulaci pres anal, kdy je mozne muze donutit az k ejakulaci aniz by byl drazden penis. Pan doktor promine, pokud si nevzpominam presne, ale pokud mne pamet neklame, tak to nejak takto popisoval.

Madam si chvili hrala s rytmem a intenzitou vibratoru. Ten se chvel chvili pomalu, chvili rychle, chvili nezne, chvili jako splaseny. Pak se pridaly vibratory na penisu a varlatech a ja opet zacal balancovat ve vratke poloze. A pak to prislo. Po vsech tech vypetich jsem mel penis opet v nejake semierektovane poloze. Madam nechala vibritor na spicce o trosku dele a ja ucitil, jak ze mne neco vyteka. Chvili jsem byl nejisty, protoze jsem skutecne sam nevedel, zda je to bile nebo zlute. Ztracel jsem kontrolu nad svym svalstvem vcetne sveracu. Ale podle rychlosti proudeni jsem hadal, ze to bylo bile.

"Hodny chlapec", uslysel jsem pochvalu od Madam.

Nahle mne zachvatil pocit, ktery ani nedokazi popsat. Byla to zvlastni smes mnoha stavu. Predevsim fakt, ze skutecne jsem hrickou v rukou Madam. Udelam se, kdyz ona bude chtit, a neudelam se, pokud ona nedovoli. Dalsi podivny pocit byla ejakulace, a to i presto, ze jsem nemel plne postaveny penis. Byl to nezvykly zazitek. A pak ta skubajici se potvurka nekde uvnitr. Jak se asi citi zena, kdyz nosi dite? Je to podobne? Tedy pokud pominu tlak na pater, vahu a objem, ktery zaziva.

Madam mne otrela a pak i sebe, sundala rukavice a udelala dalsi prestavku. Opustila mistnost a zhasla. Zustal jsem opet sam se svymi myslenkami a prozitky. Trochu mne bolely zavesene nohy, preci jen nejsem zvykly mit je tak dlouho roztazene. Ale zazitky, ktere jsem tady prozival, zato staly. Ani na chvili jsem nevahal a myslenku, ze bych snad pozadal o preruseni a odpocinek, jsem ihned zavrhnul.

Tato prestavka byla delsi nez ty predchozi. Alespon mi tak pripadla. Nohy bolely cim dal vic, hledal jsem zpusob, jak je nechat na chvili odpocinout. Preklopil jsem je vic pres hlavu a palci na nohou se zachytil kamenu ve sloupu za hlavou. Mohl jsem uvolnit svaly, ktere do te doby byly napinane a spolu s tim naopak protahnout svaly, ktere zatim zahalely. Mezitim mi na zem spadl polstar, ktery jsem mel pod hlavou. Pri vsem tom vrteni jsem se dost posunul a hlavou se ted opiral primo o sloup.

Mam cas, nohy boli, a tak opet uvazuji o tom, zda je v mucirne kamera nebo mikrofon. Premitam o tom, zda bych se na to Madam nemel zeptat. Ale co si pomuzu, kdyz mi to rekne? Za prve mi nemusi rict pravdu a muze k tomu mit docela dobry duvod, o kterem ani nemam poneti, a za druhe, i kdyz mi pravdu rekne, budu rad, kdyz tu bude, nebo kdyz tu nebude? Pokud by tu byla treba kamera, citil bych se klidnejsi a vice si daval pozor na to, jak se chovam i v nepritomnosti Madam. Kdyz tu kamera nebude, budu mit strach kdykoliv mne necha o samote. A tak je lepsi zit v milosrdne neznalosti. Kdyz se nic nedeje, rikat si, ze tu neni, a kdyz je mi ouzko, tak si rikat, ze tu je a doufat, ze mne prave sleduje a dava pozor, kdy to zacne byt prilis silne na mou povahu.

Slysim kroky, Madam se opet vraci. Slastne utrpeni ci snad utrpna slast, se opet rozjizdi. Tentokrat mi ale kolem prirozeni uvazuje neco, co vypada jako guma, kterou pripoutava dole pod stolkem. Tak, a ted tady lezim a nemuzu spodni casti tela ani hnout . Ba co vic, lezim mirne prohnuty tak, abych mel prirozeni co nejbliz ke stolku a to pouto mne tak netahalo. Ale pri drazdeni se obcas neudrzim a trosku se pohnu, coz je odmeneno bolesti. Kazde skubnuti, ke kteremu mne nektery ze vzrusujicich zachvevu privede, je potrestano bolesti, kterou si tim sam pusobim. Az dosud byly me prozitky zavisle na tom, co si Madam usmyslela, ale mohl jsem se alespon vrtet a trochu tak ovlivnovat to, co jsem zrovna prozival. Ted jsem ale byl uplne bezmocny, nemohl jsem se ani hnout. Tedy mohl jsem pohnout rukama a nohama, ale to mi bylo platne jak zralokovi zapalky.

Prisla dalsi vlna drazdeni a ja se opet ocitl v nebi olizovan pekelnymi plameny vzruseni. Cela spodni cast meho tela prozivala obrovskou extazi, ktere nezabranilo ani to predchozi vyvrcholeni. Netrvalo moc dlouho a prislo druhe. A podobne jako to predchozi, ani pri tomto jsem nemel naprosto zadny vliv nad tim, co se deje.

Uprimne receno, kdyz jsem sem nastupoval, ani jsem vlastne nepocital s tim, ze by k necemu takovemu mohlo dojit. Chvilemi, hlavne behem toho, co jsem byl v kleci, jsem se citil trosku provinile, ze se mi nedari dospet k vrcholu, a to zejmena tehdy, kdyz jsem videl, jak se Madam snazi. Nebyl jsem si jist, zda mne jen trapi k vrcholu a pak toho zamerne nechava, anebo zda jsem neschopny se k necemu dobrat i pres jeji snahu. Ted po techto dvou vrcholech jsem dospel k zaveru, ze skutecne vi, co dela, a ze kdyz bude chtit, tak mne k tomu je schopna donutit i kdybych nechtel. Presto maly cervik zustal hlodat, zda ma stejny nazor jako ja, ze ejakulace ani v nejmensim neni cilem, ze to oc zde jde, je predevsim silny zazitek. Tady trosku predbehnu a reknu, ze ano, oba jsme na to meli stejny pohled. Pri pozdejsim rozhovoru jsme se na tom shodli. Skoda, kybych se to dozvedel driv, mozna bych byl klidnejsi a mel mene vycitek. Ale ma chyba, mel jsem se na to zeptat.

Kdyz mne Madam uvolnila z pout, byl jsem prijemne unaveny a po vcerejsku v naprosto jine situaci. Jestlize vcerejsek byl navstevou pekla, pak dnesek byl prochazkou rajem. Ovsem i to vcerejsi inferno se v mych vzpominkach zacalo pomalu promenovat v neco mene drsneho, nez se mi zdalo driv. Svym zpusobem se mi na tom neco zalibilo, neco, co jsem v ten okamzik jeste nedokazal presne definovat. Ale rozhodne to byla dobra a dulezita zkusenost. Mozna to jen chce cas, aby to uzralo. To je vlastne to, proc jsem tady. Hledat a najit svou cestu, poznat sam sebe, sve schopnosti a moznosti, sve silne i slabe stranky, ukazat svou sebekontrolu i stydet se za zbabelost. Musim dat za pravdu Madam, ze ne vse, co se cloveku libi v predstavach, se pak libi i v reale a naopak. I to, co se zda nepritazlive, se muze promenit pomalu az v zavislost. Dokud to clovek nezkusi, tak nevi. To se premyslenim neda zjistit. Je to podobne jako kdyz muz sleduje zenu. Muze si o ni delat urcitou predstavu, o tom, jaka je, jak se chova, co ma v hlave, ale pravdu pozna az tehdy, kdyz se s ni da do reci. A nekdy ani tehdy ne.

"Bez do sprchy a tam si to ze sebe vytahni. Poradne to umyjes mydlem a pak to nechas na tom vesaku, kam davam veci ke sterilizaci. A taky poradne umyj vsechny ty nastavce. Az s tim budes hotov a umyty, tak se oblikni a prozvon me, pustim Te na veceri."

"Ano Pani", rekl jsem a cupital do sprchy. Tu vecicku jsem mel v sobe pekne hluboko, nebylo vubec snadne to ze sebe dostat. Peclive jsem umyl sebe i vsechny hracky a oblekl se na veceri. Dostal jsem volno do deviti. Dostatek casu na to se zajit najist, vyridit SMSky a projit se opet po okoli.

Behem vecere v restauraci jsem se doslechl, ze pry americane zahajili utok na Afganistan. Kdyz jsem dojedl, uvedomil jsem si, ze nejak prijimam vic energie nez vydavam. Nerad bych behem pobytu tady jeste ztloustl. Budu s tim muset neco udelat. Prosel jsem ctvrti domku a sedl si v blizkem parku na lavicku. I kdyz uz byla tma, nejaci nadsenci tam jeste stale pobihali. V te tme parku bych se nebal ani tak nejakeho "zlocince" jako spise toho, ze o neco zakopnu a rozbiju si nos. Asi to tam dobre znali a tak behali bez obav. Anebo to byli mimozemstani, co vidi i ve tme, jen se maskovali v podobe pozemstanu, presneji prazanu.

Vratil jsem se vcas, protoze po tom odpolednim pozdnim prichodu jsem ihned udelal casovou korekci. Svlekl jsem se a pripravil na prichod Madam. Kdyz se objevila, citil jsem, ze neco neni v poradku. Nevim, co to bylo, mozna napeti ve tvari, mozna neco jineho.

"Jak mozna vis z restaurace, Spojene staty zahajily utok a ja bych to rada sledovala."

Ja bych to taky rad videl, rikal jsem si v duchu.

Uklid

"Takze mam pro tebe nahradni program. Uklidis mucirnu. Vsechny provazky, ktere jsou tady ruzne roztahane, takhle smotas a zavesis za maly provazek tady na hacek. Pokud uz ty male provazky nenajdes, tak si je udelas, provazu je tady dost. Posbiras vsechny kolicky a das je zpatky do krabic. Tady je nuz, kterym seskrabes z podlahy vsechny ty kousky vosku. Ten neporadek v rohu zajdes vyhodit vedle do velkeho kose Algida. Davej pozor, muzou tam byt jeste jehly, at se nepopichas. Pak vezmes od vedle jedno kreslo, to, ktere je za dverma, a zaneses ho do mucirny. Nepoustej vodu v umyvadle u dveri, tece mu odpad", toho jsem si rano vsiml, kdyz jsem si nabiral vodu na piti, "sklenice das na vedle na stul, zitra se postaram, aby je nekdo umyl. Vysypes popelnik, prazdnou krabicku vyhodis."

Kdyby MadamDaniela rekla jen proste "Udelas tady poradek", znelo by to uplne jinak nez ten presny vycet akci, ktere mam udelat. Jednak to bylo mnohem direktivnejsi, jednak jasne vymezovala, co vsechno ocekava.

"Posbiras vsechny pouta a srovnas je na lavici. Az s tim budes hotov, tak si tady usteles. Kdyz se prospis tady na zemi, tak ti to neuskodi. Veci si muzes nechat v te mistnosti, vezmi si jen deku. Protoze to tady jeste poradne neznas, nebudu Te trestat, pokud neco spletes."

"Ano, Pani", srdce mi zaplesalo. Podlaha prijemne hreje, a spat tady, to bude zazitek. Myslim, ze jsem ramcove pochopil, jak je to tady usporadano a snad nebude velky problem to uklidit.

"Nejake otazky?",

"Ne, Pani", odpovedel jsem a mel jsem obavy, abych na neco nezapomnel. Pri me spatne pameti by se nebylo cemu divit.

"Muzu si Te zajit kdykoliv zkontrolovat, tak se snaz."

"Pocitam s tim Pani", odvetil jsem.

Madam mne opustila a ja zustal sam v mucirne, ktere jsem se stal oficialne panem. Ihned jsem se vrhl do prace. zacal smotavat provazy, pretridil jsem kolicky, do jedne misky plastove na pradlo, do druhe ruzne kovove svorky a podobne, ze retezu odpojil zamky a dal je do krabicky, vyhodil smeti z rohu mistnosti, vzal nuz a seskrabaval a zametal podlahu. Nelenil jsem a vsechno odstavil, obcas jsem za necim nasel neco zapadnuteho, tak jsem to ocistil a dal na misto. Oskrabal jsem i vosk z trestne zidle, utrel od prachu zrcadlo, no proste snazil jsem se, abych se Madam alespon trosku odvdecil za jeji pristup ke mne. Umyl jsem i sklenice a popelnik nejen vysypal, ale i vymyl, povesil biciky a dalsi naradi na zed. Proste byla radost pohledet nato, co po mne zustavalo. Uprimne receno, myslim, ze to uz ta mistnost potrebovala. Chtel jsem puvodne omest i steny, ale drolilo se z nich prilis mnoho materialu, tak jsem toho radeji nechal. I kdyz jsem se snazil pracovat docela rychle, bylo mi jasne, ze to bude chtit dost casu. Kdyz uz jsem mel v zasade uklizeno, zasel jsem pro kreslo.

Kdyz jsem kreslo prenasel, najednou mi vyklouzlo z ruky, prave kdyz jsem prechazel z vedlejsi mistnosti do mucirny. Malem jsem pritom rozbil sklo ve vitrine v prijimaci mistnosti. Padajici kreslo jsem v posledni chvili pribrzdil nohou, coz jsem odnesl peknou odreninou, ale sklo to neschytalo. "Hlupe mista treba obit", rikavala moje babicka. Pokud to byla pravda, tak jsem mel pad zastavit radeji hlavou. Donesl jsem kreslo az do mistnosti. Az na par detailu jsem byl hotov. V tom se objevila Madam.

"Jeste to nemas?", zeptala se.

"Jeste ne, ale uz jsem skoro hotov", odpovedel jsem.

Podivala se po misnosti a presto, ze nemohla videt vsechny detaily, kterym jsem se snazil venovat pozornost, bylo na ni videt, ze je spokojena.

"Velmi mile jsi me prekvapil. Za to ti odpustim ten dnesni pozdni prichod"

"Velmi dekuji, Pani", rekl jsem a ma jesitna povaha opet pookrala. Uz jsem byl na koni. Mozna, ze mi trest odpustila predevsim proto, ze chtela dal sledovat zpravy, a nezdrzovat se se mnou. Ale prijal jsem to radeji jako darek, takove oficialni podekovani. Asi jako kdyz prijede nekdo velmi mily na navstevu a doveze nejakou pozornost. Radujeme se pak z one pozornosti, ale ve skutecnosti je to jen zaminka k tomu, abychom mohli verejne demonstrovat svou radost, ktera ovsem ve skutecnosti plyne z toho, ze jsme ve spolecnosti nekoho prijemneho. Nechapu, proc se stydime dat na jevo sve city a misto toho je maskujeme za neco jineho, nepodstatneho. Snad proto, ze ukazeme-li sve city navenek, stavame se zranitelni, a tomu se chceme vyhnout. Nevim...

Nadchne mne, kdyz se mi dostane zaslouzene pochvaly (a tu jsem si, myslim, zaslouzil, mrk!) a naopak mne trochu nastve, kdyz mne nekdo chvali za malickosti. To u Madam rozhodne nehrozilo. Naprosto presne vedela, kde je mira, jak nenechat inflaci aby znicila vyznam pochvaly a jak naopak pochvalu vyuzit ke spravne motivaci. Ano, presne takovou osobu bych si pral mit za partnerku. Tvrdou, ale ferovou, otevrenou a sebejistou, pozornou a inteligentni, lvici, ktera dokaze podrapat i pohladit. Verte mi, neni mnoho takovych zen. Anebo na ne nemam stesti.

"Uz toho radeji nech a bez spat. Kdyz tu uslysim nejakou ranu, tak se vzdycky leknu, jestli se ti neco nestalo", tahle starostlivost mne dojala. A taky zahanbila. Mozna si vsimla cerstve odreniny na noze. Zastydel jsem, ze ji tak lekam.

"Ano, Pani, uz pujdu spat. Preji Vam dobrou noc"

"Dobrou noc", poprala mi i Madam a pak odesla.

Jeste jsem dodelal tech par veci, ktere jsem nestihl a snazil jsem se pritom byt co nejtissi. Chtel jsem je dodelat co jsem zacal, ne proto ze bych byl milovnikem uklidu ci dokonce zavislakem na domacich pracech. Jsem jednim ze stastnych lidi, jak je kdysi definoval nekdo znamy, jehoz jmeno jsem jiz zapomnel. "Neni stasten ten, kdo dela, co se mu libi, ale ten, komu se libi, co dela." No a krom toho, ze jsem takto stastny, tak nerad nechavam rozdelanou praci.

Kdyz jsem se konecne ulozil ke spanku, ani mne nenapadlo vzit si teplakovku. V mistnosti bylo teplo a mne pripadlo naprosto normalni, ze jsem zustal tak, jak jsem byl.

Vicka se mi zavrely, ale usnout jsem nemohl. Premyslel jsem o valce a o prozitem dni, o vztazich mezi lidmi, o citech, ktere k sobe maji, at jiz kladne nebo zaporne. Z ceho prameni nenavist, proc jsme se nepoucili a proc jsou stale valky, komu vyhovuje nechavat lidi v neznalosti, proc se nechaji manipulovat, kam vlastne speje zivot na Zemi? Tezke tema na noc, tak jsem ho radeji zmenil na neco prijemnejsiho. Co ted asi dela .... nakonec mne preci jen premohla unava a ja usnul.

Vetrelec

CINK, BUCH! Probudil jsem se, kdyz jsem uslysel neco cinknout o klec a po odrazu narazit na neco dreveneho. Zpozornel jsem. Copak se to tady deje? Ani jsem se nehnul a snazil se dychat stejne, jak asi dycham ve spanku. Tvaril jsem se, ze spim dal a pritom jsem horecnate premyslel, co to mohlo byt. Napadlo mne, ze mne treba prisla navstivit Madam. Treba mne chce trochu vystrasit. Mozna je to nejaka dalsi hra. Nic se nedelo.

Zrak si privykal na tmu a pomalu rozeznaval nektere obrysy v mistnosti. Bylo tady velmi malo svetla, ale nezdalo se mi, ze by tady nekdo byl. Mozna se mi neco zdalo. Po nervovem napeti prislo uklidneni a trosku zklamani. Jsem hrava osubka a docela bych uvital nejakou zabavu i pres noc. I kdyz bych se mozna moc nevyspal, urcite by to bylo zajimave. Jenze nemohu preci chtit po Madam, aby se mi venovala 24 hodin denne. To, co provadime, je narocne pro nas oba.

Bum! Dalsi zaduneni. Tak ted to urcite nebyl sen. Neco spadlo, jako kdyby ze zdi odpadlo kus omitky. Tap-tap-tap. Neco probehlo po necem drevenem na strope. Strop byl umele snizen nejakou sitovinou, ktera dotvarela image mucirny a kryla skutecny strop. Zasel jsem rozsvitit. Jo, to jsem zapomnel uvest. Vypinac mi nedal klidu a po case jsem se naucil, jak rozsvitit a zhasnout, dokonce i jak regulovat svetlo. Nepovedlo se to sice vzdy a nechapal jsem, jak to funguje, ale naucil jsem se to ovladat. Asi jako uzivatel pocitace - netusi, co je uvnitr a jak to, ze to funguje, ale napsat a vytisknout dopis, to umi. Koukal jsem pres sit a uvidel nejake potrubi, privod plynu a mozna rozvod vody, nejake desky a dalsi. Chvili byl klid, pak bylo opet slyset tapkani a pak hryzani. Asi mys nebo krysa. Zafunelo to jako jezek, mozna se tomu nelibilo svetlo. Zamlaskal jsem a nakukoval, jestli neco neuvidim. Nikde nic. Zasel jsem zhasnout. Treba da pokoj. Nedal. Za chvili zase hryzal a pobihal. Nevim, co to bylo, ale po case to dalo pokoj a ja zase usnul.

Jeste nez jsem upadl do limbu, tak jsem si rikal, zda o tom mam rict Madam ci ne. Asi by mela vedet, ze tady ma najemnika. Kdovi, co mu tam tak chutnalo. At jim tady neco neprekouse. Doma jsme nekolikrat meli mys a vzdycky stihla i behem kratke doby napachat nejake skody. Nehlede na to, ze pekne smrdi. No nic, ted se jde spat, zitra na to upozornim Madam.

Ted si necham neco pekneho zdat. Pobyt je skvely. Az se vratim, mozna se o zazitky s nekym podelim. Je jen jedna osoba, ktera me dobre zna a vi o mem zamereni. Co ted asi dela? A mam ji o tom vubec rict? Nebude to na ni silne kafe? Znam ji, doufam, dobre, a snese hodne, ale preci jen, unese i tohle a neupadnu v jejich ocich? Ne, u ni ne, snad ne, ale co kdyby. Nerad bych ji ztratil, je jednou z tech vyjimecnych zen, kterym jsem se v uvodu omluvil. Jestlipak na mne taky mysli, a co asi dela? Skoda, ze ted tady se mnou nejsi, dozvedela by ses odpovedi na mnoho svych otazek. Je mi smutno, kdyz si na Tebe vzpomenu, a je mi jeste smutneji, protoze jsi podobna te druhe vyjimecne zene, o ktere jsem kdysi napsal:

Slzy zaschly na me tvari spolu s prichazejicim spankem...

Pro zvedavce zde je plna verze basne:
If you dig in my heart

Zpet na seznam dnu